Vše začalo cestami do Jižní Ameriky, kde jsme navštěvovali tamější domorodé kmeny. Naší touhou bylo poznání tehdejších kultur a navrácení se k přirozenému způsobu života. Během cest jsme navázali dlouhodobá přátelství s indiány i domorodci z nejrůznějších zemí a oblastí – převážně Brazílie, Ekvádoru a Peru. Indiáni jsou úctyhodní lidé, od nichž se máme mnoho co učit. Civilizací jsou však stále více utlačováni. Mají povinnost posílat děti do školy, kvůli tomu se stěhovat a na to samozřejmě potřebují peníze. I když mají svá tradiční území, musí se mít neustále na pozoru, jelikož je mnoho lidí, kteří o ně mají zájem. Aby ne, když jejich území jsou bohatým zdrojem dřeva, zlata a dalšího nerostného bohatství. Když k tomu ještě přidáme, že za tato území jsou nuceni platit různé správní poplatky, tak vlastně nemají moc jiných možností, než je jednoduše prodat.

Mnozí indiáni by nemuseli prodávat pozemky pokud by měli práci. Jednou z možností je prodávat ručně dělané šperky, koše, tašky nebo kakao, kočičí dráp, wayusu, juku a další plodiny rostoucí přímo v pralese.

Začali jsme tedy kupovat přímo od indiánů. Postupem času jsme začali nakupovat další suroviny od ověřených přímých dovozců. Ti nakupují suroviny od konkrétních pěstitelů a stali se pro nás synonymem péče a kvality.